Harmonogram svatebního obřadu

Každý obřad je individuální, ale všechny mají, ba musí obsahovat pouze dva body bez nichž se to neobejde. Řeč je o vyslovení souhlasu se sňatkem a podpisech do matriční knihy. Vše okolo je vlastně jen zažitá tradice.

Věřím, že spousta z Vás se již nějakého svatebního obřadu účastnila ať už jako host, svědek nebo hlavní aktér či aktérka. Mohli bychom zde porovnávat jak moc se jednotlivé obřady lišily, co se Vám na nich líbilo a naopak, ale to není účelem tohoto článku. Chtěl bych Vám tady předat své vlastní postřehy a hlavně Vás seznámit s tím, jakou hudební produkci jsme schopní Vám zajistit.

Usazování hostů vlastně probíhá již před samotným obřadem. Totiž když pozvete své blízké na obřad ve 13 hodin, pak by neměl začínat později. Jednak mají lidé hlad a těší se na oběd (ne nadarmo se říká, že se na svatbu chodí najíst), ale i oddávající a muzikanti před sebou mohou mít další štaci. Zejména o letních sobotách to není vyjímkou. Doporučuji si vybrat podkresovou hudbu na cca 10 minut. Většinou postačí 2 skladby z našeho širokého repertoáru.

Je samozřejmě možné abychom hráli i podstatně déle. Hosté se můžou na místo obřadu sjíždět klidně i hodinu předem. To je příležitost pro Vašeho svědka či svědkyni kteří Vaše hosty budou vítat, jak už to tak bývá, pohárkem něčeho dobrého 🙂 a my k tomu můžeme hrát pecky z našeho repertoáru.

Příchod k oltáři se liší diametrálně. A proč ? Z mého pohledu, a zkušenosti to potvrdily, je to bod, který obsahuje nejvíce proměnných. Zásadní asi bude rozhodnout se, jestli budete nastupovat na jednu skladbu nebo chce každý tu svoji oblíbenou. Taky se stává, že ženich se k oltáři připraví již v rámci usazování hostů. V takových případech doporučuji, aby si ženich zvolil skladbu, která zazní již v tomto bodě (není to ale nutné). Druhá proměnná je kolik a jestli vůbec půjdou nějaké družičky. Pokud byste se rozhodli pro samostatné skladby bývá zvykem, že svědkové přijdou k oltáři s ženichem, u družiček to už tak jasné není. Já ale doporučuji družičky připojit k nástupu nevěsty, aby námi provedená skladba zněla o to déle.

Ještě bych se zmínil … k oltáři nespěchejte 🙂 Jednak máte poslední možnost si to rozmyslet, ale hlavně … muzika hraje, snaží se do toho dát všechno, dojí tam každou strunu aby ani jedno oko nezůstalo suché a když se k oltáři přiřítíte jako splašená raketa tak si to vůbec neužijete. Je to přece jen jednou za život, no ne ? 🙂

Velmi zřídka se setkáváme s tím, že usazování hostů před obřadem se vlastně vůbec nekoná. V takových případech hosté k oltáři dovalí ve společném špalíru s nevěstou, ženichem a všemi ostatními. Pak je důležité vybrat si dostatečně dlouhou skladbu. Musíte totiž počítat s tím, že jakmile přistoupíte k oltaři, hosté se teprve začnou usazovat.

Jakmile jsou všichni na svých místech, přistoupí se k představení snoubenců a oddávajícího. To většinou zajistí matrikářka … vlastně si nevybavuji, že bych v této funkci někdy potkal muže 🙂 Poté se přechází k vlastnímu projevu oddávajího jehož vyvrcholením je to dlouho očekávané ANO … a u toho bych se na malou chvíli zastavil.

Toto krátné slovíčko Vám změní život, v polovině případů dokonce i přijmení 🙂 pokud jste neuposlechli mou radu a k oltáři se přiřítili jako formule F1, tak alespoň nyní si dejte na čas. Koukněte se druhému do očí, zhluboka se nadechněte a pak teprve vyjádřete souhlas. Samozřejmě pokud možno tak, aby z toho něco měli všichni, ne jen první řada či VIP koutek před Vámi (myšleno oddávající :-)) ale je pravda, že slyšet by to měli zejména svědci, kteří by tam jinak nemuseli vůbec být.

Církevní obřad může, ale nemusí obsahovat mši, to má velký vliv na celkovou délku této ceremonie. Farář či farářka pak po muzice může chtít jednotlivé části obřadu hudebně oddělit. Je to individuální a je třeba se na tom domluvit a nás o tom informovat.

Obvykle si pak předáváte prstýnky, jak se k nim dostanete je ovšem otázkou. Mohou ležet na oltáři před Vámi, může je mít svědek ve své kapse, může je přinést něčí dítě, může Vám je přinést pes (ano, i to se stává), můžou ležet doma ve špatném hrníčku … Tak to prosím ne. Je sice pravda, že zákon prstýnky nepředepisuje (opravdu stačí říct ano a podčmrknout to), ale určitě nechcete být v kůži člověka, který je měl přinést 🙂 nehledě na fakt, že nikdo není zvědavý na to, až se prstýnky nějak dopraví v lepším případě z 30 km vzdálené domoviny.

U civilních obřadů není úplně standardní, že si snoubenci při předávání prstenů říkají sliby. Není to ale ani vyloučeno. Nejspíš záleží na domluvě mezi Vámi a oddávajícím. U církevních obřadů je to standard na který navíc může navazovat i požehnání. Pokud byste si tedy slib říkali, pak bychom začali hrát až k podpisům. Vaši hosté by přes naše muzicírování nemuseli slyšet co si říkáte a to nechceme.

Novomanželský polibek u civilních obřadů následuje přímo po předání prstýnků. Pokud si sliby neříkáte začínáme hrát v moment, kdy Vás oddávající k výměně prstenů vyzve a hrajeme prakticky až do konce obřadu. Tedy a přes navazující podpisy a gratulace až po závěrečný špalír. Jak jsem již předeslal u církevních obřadů si slib určitě řeknete. To pak u polibku můžete čekat, že Vám hosté začnou bujaře tleskat. My začneme hrát až po požehnání k podpisům do matriční knihy.

Podpis do matriční knihy nutně provází i ta část, kdy Vám budou znehodnoceny občanské průkazy. Většinou se občanky kontrolují již před obřadem a to se pak zjišťuje, kdo si ji nechal v autě nebo doma. Snad se i toto obejde bez komplikací. V kostele se můžete setkat s tím, že podepisovat se budete v sakristii, snad se tam i s fotografem pohodlně vejdete. K samotnému podpisu bych jen zmínil, že se může stát, že nervózní nevěsta (nebo i ženich) se podepíše svým, teď už bývalím, přijmením. Nezoufejte a podepište se vedle ještě jednou 🙂

Sem tam se setkáváme s tím, že po podpisech následuje slavnostní přípitek s oddávajícím. Nechci to nikomu vymlouvat, ale na mě to působí spíše negativně. Tohoto přípitku se účastníte pouze vy, oddávající s matrikářkou, svědkové a v některých případech rodiče. Jak se u toho ale cítí všichni ostatní, kteří na Vás jen koukají se můžeme jen domýšlet. Je to sice ze strany oddávajícího hezké gesto, ale plně ho nahradí i prostá gratulace. Navíc pokud se obřad odehrává na otevřeném prostranství a je opravdu velmi teplo, budou všichni rádi, že už se můžou jít schovat do stínu a něčeho se napít. Pro nás je to chvíle, kdy nemůžeme hrát, protože se opět mluví, čekáme tedy na konec proslovu a zahájení gratulací. Zvažte to tedy.

Gratulace ve většině případů probíhají na místě. Pokud se obřad odehrává v kostele, může se farář vyslovit, že si gratulace v interiéru nepřeje. Pak jsme všichni nuceni přesunout se ven. Je to pro nás sice trošku komplikace, ale není to nereálné. Kolik písniček Vám jako podkres ke gratulcím zahrajeme je individuální. Záleží na počtu hostů a délce skladeb. No a taky záleží na tom, kolik Vám toho jednotliví gratulanti budou chtít říct, tedy jak dlouho s Vámi budou jednotlivci mluvit 🙂

Setkáváme se i s tím, že si snoubenci přejí, aby jim hosté gratulovali až později, třeba v rámci zahradního rautu. To se pak může protáhnout i na dvě hodiny, než se na všechny dostane. Opět pro nás ale není problém Vám zahrát i doma na zahradě.

Špalír, neboli ulička, kterou vyšlápnete do nového, společného života. Chvíle, kdy Vám do vlasů a kapes padá rýže, nebo kolem Vás létají bublinky. Moment, kdy už není cesty zpět 🙂 Pokud máte nějakou společnou píseň, která nezazněla dříve, pak je teď ta správná chvíle, abychom ji zahráli 🙂

Závěrem tedy můžu říct, že pokud si objednáte naše služby budeme pro Vás hrát od usazování hostů až po posledního gratulanta a následný závěrečný špalír. Samozřejmě je ale možné si harmonogram upravit dle vlastní představy.